Život je hořký...Bohužel
Asi se divíte tomu,proč v titulku článku není bohudík jako v reklamě na Radka. No,pokusím se Vám podat vysvětlení asi jako Vlado Mečiar ke stavbě své vily. Poslední dobou se údali takové věci,že i rostoucí populace Čínské lidové republiky je proti nim slabej odvar. Neprožívám si momentálně moc šťastné období. Po pravdě,kolem mě asi štěstí postavilo kruhový objezd a usadilo mě do jeho centra. Když tak vidím ty zamilované páry jak ze seriálu Marína kolem sebe,napadá mě jediné slovo - bezmoc. A to věřte tomu,že tu svou žárovku v hlavě namáhám víc než ženské pěněženku v obchodě.
Každý ráno se po probdělé noci zvednu a ve stavu zhuleného křečka si dojdu pro turka,ač mám očiska zalepené. Ještě přitom stačím dát čelem svůj štempl na všechny futra co potkám. Při svojí smůle si občas dám horkou lázeň do rozkroku a musím si pak ověřovat po zbytek dne,zda jsem stále chlap. Náladu mívám asi jako před písemkou z matiky a výraz v obličeji jako Řepka po prohře v derby "S" .
Aby toho nebylo málo,začalo mi dělat problémy zdraví. Mám z toho radost asi jako Rusové z prohry proti Čechům,ale moc toho s tím nenadělám. Krom toho asi budu brzo honorován zápisem do "Guinessovi knihy looserství" jako muž nejdéle čekající na vztah se ženou. Už jsme párkrát obkroužili žlutou kouli ve vesmíru a já furt nic. Trpělivost mám velkou,přibližně jako býk před kastrací. A protože jsem od přirody bojovník,vždycky zabojuju tam,kde to vůbec není potřeba. A pak je vidím ten milý dívčí úsměv,který vyjadřuje něco jako : "Seš strašně fajn,ale lepší by bylo,kdybys už vypadl !"
No a protože po zimním období spestřeném scénami jako z filmu Den Poté jsem jaksi nabral tukovou vrstvu,připomínám teď ze všeho nejvíc tučňáka. A ruku v ruce s tím jsem stejně dobrý basketbalista jako náš pes. Někdy si říkám,jestli toto období skončí. Člověk by si řekl,že si půjde spestřit život požitím několika půllitrů tekutého chleba,ale vynikající úroveň českého zdravotnictví mi to zakázala.
Některé osoby kolem sebe bych nejraději poslal s jednosměrnou letenkou do pryč,ale protože neumím lidi škrtit myšlenkami jako Darth Vader,bude to nejspíš jen další zbožné přání. Některým lidem se vyhýbám,leč nejsem Superman a lítat neumím,i když bych někdy zatraceně rád. K tomu se navíc i moje auto rozhodlo,že vyhlásí právo veta a dalo si neplánovanou pauzu. Takže když se sere,pěkně to voní...znáte to
Už asi stokrát za poslední měsíc jsem si pro sebe opakoval text písně kapely Kabát - Kdyby ženský nebyly,chlapi by se nebily atd. a jen jsem tiše souhlasil. No a protože se nejmenuju Tom Riddle a kouzla patří jen do kina,tak nepředpokládám,že bych se nějak závratně brzo dočkal nápravy. Tvářím se jak Megatron před kovošrotem a čekám na nějaký rádoby zázrak. Kolem sebe jenom naivní loutky,které se culí jak půlka grepu a ani neví čemu.
Asi je na čase parafrázovat hlášku,kterou jsem onehdy za junáckých dob použil při výstupu na vysílač Praděd - "Živote,živote - polib mi prdel !" No a protože můj život má základy pevné asi jako záchod z karet,nejsem jediný,kdo se momentálně koupe ve sračkách. Jak jsem dozvěděl,tak i přátelé mají podobně vzrušující období. Tak si říkám,jestli to někdy skončí,jestli se toho vůbec dožijeme. A tak se sám sebe pýtám : "Bude to ještě někdy v cajku ?"
Nedávno se zdálo,že to vypadá růžověji. Neviděl jsem ale pantera,nýbrž asi černou mambu. Na koncertě kapely,kterou vede můj bratranec jsem se snad poprvé od vyhynutí dinosaurů pořádně bavil. Skvělá muzika,která mi koluje v žilách a dobrá společnost. Poznal jsem se tam s jedným fajným kocórem a celej večer na ni házel dyk. Pak jsme si střihli šlapání zelí a světe div se mě táhla za ohon k ní dom. Ráno jsem zvolal všecky svaté,že se mě museli leknout až v Izraeli,protože jsem se probudil vedle ní a byl jsem stejně oblečenej jako pornoherec při výkonu povolání.
Kdybych si vsadil,že se mi konečně povedlo prolomit ledy,asi bych umrzl ve vodě. Ta noblesní dáma s bohatou hrudní výbavou se od té doby jaksi neozvala. Takže jsem zase asi tam,kde jsem pravidelně - na stejném místě kde je Baťa s dřevákama. Takže příště,až se mi nějaká samice zase bude líbit a moje Wi-Fi se bude chtít připojit,tak si nalepím na čelo cedulku "Danger !" a vezmu si dres s číslem 0 a jmenovkou - "Metta World Loosers" abych jí naznačil,že moje sebevědomí je stejně vysoké jako Gimli z Pána prstenů.
Takže místo,abych se bavil s kamarády a vyměňoval si tekutiny dutiny ústní s přítelkyní,tak tady sedím a čumím se do blba jako puberťačka na těhotenský test. Závěrem už zbývá jen popřát si hodně štěstí...Nebo budu porád ze všeckyho vystresovanej jak štamgast ze sodovky !